V dalším pokračování se budeme věnovat výslovnosti skupiny samohlásek u ʊ oʊ ɔ, které jsou nazývané zadní samohlásky (back vowels).
Obdobně
jako u předních samohlásek vychází označení „zadní samohlásky“ z polohy jazyka. Zadní část jazyka se při vyslovování zadních samohlásek nachází o něco výše než jeho přední část. Jazyk
je v ústech posunutý více vzadu, a není jej proto možné vidět. Špička
jazyka se téměř dotýká spodních předních zubů.
Dále
nás bude zajímat poloha rtů. U
předních samohlásek jsme si všimli, že jsou rty roztažené do šířky a napjaté. U
zadních samohlásek jsou rty naproti tomu zaokrouhlené,
jako bychom ze rtů dělali kroužek.
Když
budeme postupovat v řadě u ʊ oʊ
ɔ,
naše ústa se budou stále více otevírat. Zatímco u samohlásky u jsou ústa téměř
zavřená, u samohlásky ɔ jsou
již doširoka oteřená.
Přehled jednotlivých samohlásek
u dlouhá
samohláska, rty jsou vyšpulené do úzkého napjatého kroužku. Setkáme se
s ní např. ve slovech: boot, two, suit,
shoe, who, new.
ʊ krátká samohláska, výslovnost je uvolněnější
než v případě u.
Rty jsou sice rovněž zaokrouhlené, nejsou ale vyšpulené. Najdeme ji např. ve
slovech: book, push, put, should.
oʊ dlouhá napjatá samohláska. Začínáme vyslovovat
samohlásku ɔ, potom se však rty více zúží a pozvolna
přecházíme do samohlásky ʊ. Vyskytuje se např. ve slovech: boat, throw, go, note, toe, sew.
ɔ krátká
samohláska. Rty jsou velmi doširoka zaokrouhlené, spodní čelist je vysunutá
dolů. Vyslovíme ji např. v následujících slovech: bought, yawn, boss, taught, gone, talk.
K samohlásce ɔ je v americké angličtině potřeba připojit poznámku ohledně regionálních dialektů. V některých slovech totiž může být místo samohlásky ɔ vyslovována samohláska ɑ. Příkladem může být např. coffee (vyslovuje se jako /ˈkɔ:fi/ nebo jako /ˈkɑ:fi/), bought (vyslovováno jako /ˈbɔ:t/ nebo jako /ˈbɑ:t/), orange (vyslovuje se jako /ˈɔ:rɪndʒ/ nebo jako /ˈɑ:rɪndʒ/). Rozdíl ve výslovnosti mezi ɔ a ɑ však nemusí být vždy úplně zřetelný.
Po
prostudování této lekce o zadních samohláskách si můžete vyzkoušet pár cvičení
na rozpoznávání délky samohlásek, otevřenosti úst a uvolněnosti resp.
napjatosti úst.
Rozdíly oproti britské angličtině
Ve
standardních britských slovnících je oʊ
pokládáno za dvojhlásku a nikoli za jednoduchou samohlásku. Kromě toho se
v Británii místo oʊ
většinou dává přednost výslovnosti əʊ.
Např. boat /ˈbəʊt/, throw /ˈθrəʊ/,
go /ˈgəʊ/.
Zatímco
v americké angličtině kolísá u výše uvedených slov coffee či orange
výslovnost mezi ɔ: a ɑ:, v britské
angličtině se v těchto slovech setkéme s krátkou samohláskou ɒ. Britská výslovnost
tedy bude /ˈkɒfi/, resp.
/ˈɒrɪndʒ/.
Při zápisu americké výslovnosti tedy znak ɒ
vůbec nepoužijeme a místo něj se zde setkáme s dlouhou samohláskou ɑ:
nebo ɔ:.
Další články ze stejného seriálu:
Žádné komentáře:
Okomentovat