Výslovnost americké angličtiny – dvojhlásky

V předposlední části seriálu věnovaného samohláskám v americké angličtině se zaměříme na dvojhlásky (diphthongs) aɪ aʊ ɔɪ.

Hned na úvod bychom měli předeslat, že výčet dvojhlásek, které jsou uvedené ve videu, nemusí být zdaleka kompletní. Kromě aɪ aʊ ɔɪ bychom za dvojhlásky mohli docela dobře považovat také eɪ oʊ, které ovšem autorka videa řadí mezi jednoduché samohlásky, protože u nich není příliš zřetelný přechod mezi  e-ɪ, respektive o-ʊ. Rovněž je otázkou, jestli bychom správně neměli mezi dvojhlásky počítat také iɚ  ɪɚ  ɛɚ  ɑɚ  ʊɚ  ɔɚ, o kterých jsme hovořili v předchozí části věnované středním samohláskám.

Pro všechny tři dvojhlásky  aɪ aʊ ɔɪ  obecně platí pravidlo, že první hláska je vyslovována déle a zřetelněji a poté „sklouzne“ do druhé hlásky, která je méně zřetelná. U první hlásky jsou ústa více otevřená, při druhé hlásce se pak postupně zavírají.

Popis jednotlivých dvojhlásek

aɪ         Začínáme vyslovovat otevřenou samohlásku ɑ, poté se ústa postupně zavírají a sklouzáváme do samohlásky i (rty ale nejsou tolik roztažené do šířky, jako je tomu u samostatné hlásky i). Jedná se tedy o přechod ɑ- i. Na konci vyslovíme nezřetelně hlásku „j“ (tak jak ji známe v češtině). S touto dvojhláskou se setkáme třeba ve slovech tie, high.

aʊ       Zvuk, který vydáme, když se do něčeho uhodíme (je to stejné v češtině i angličtině J). Začínáme vyslovovat otevřenou samohlásku ɑ, poté se rty začnou pomalu zaokrouhlovat a přecházíme do samohlásky u (kroužek, který rty svírají, ale není zase tolik těsný, jako je to u samohlásky u běžné). Na konci nenápadně vyslovíme anglickou hlásku „w“. Tuto dvojhlásku najdeme např. ve slovech cow, how.

ɔɪ         Přestože je tato dvojhláska zapisována jako ɔɪ, jedná se ve skutečnosti o přechod ze středně otevřené samohlásky ʊ do zavřené samohlásky i. Na konci nezřetelně vyslovíme hlásku „j“ (tak jak ji známe v češtině). Vyskytuje se např. ve slovech toy, boy.

Poznámka k délce dvojhlásek

 Podobně jako u běžných samohlásek platí, že délka dvojhlásek se může změnit v závislosti na tom, jaká hláska po nich následuje. Pokud se jedná o neznělou souhlásku (p f t s k ʃ ʧ θ), pak je předcházející dvojhláska zkrácená; pokud se naopak jedná o znělou souhlásku (b d ð v l r z ʤ) je dvojhláska naopak prodloužená.

Příklady slov, kdy po dvojhlásce následuje neznělá souhláska: tight, height, out, house, voice

Příklady slov, kdy po dvojhlásce následuje znělá souhláska: tide, hide, noun, loud, noise, join

Trojhlásky

Kromě dvojhlásek existují v angličtině i trojhlásky (triphthongs), které vzniknou, když k některé z dvojhlásek připojíme další samohlásku. Ve videu je ukázáno, jak to funguje se samohláskou ɚ.

aɪɚ    fire, liar

aʊɚ   hour, power

ɔɪɚ    employer, foyer

Rozdíly v britské angličtině

Pouze pro britskou angličtinu jsou specifické dvojhlásky əʊ ɪə eə ʊə, v americké angličtině se s nimi tedy nesetkáme (více informací najdete v článku Přehledznaků pro zápis anglické výslovnosti).

Další články ze stejného seriálu:

Kurz výslovnosti americké angličtiny